Hliníkové profily se hojně využívají v průmyslu, stavebnictví i designu díky své lehkosti, pevnosti a odolnosti vůči korozi. Aby však mohly splnit specifické požadavky projektů, často je potřeba je ohnout do požadovaného tvaru. Jaké jsou metody ohýbání hliníkových profilů a na co si dát pozor?
Metody ohýbání hliníkových profilů
1. Ohýbání za studena
Ohýbání za studena je nejběžnější technikou, která se používá pro tenkostěnné profily a jednoduché tvary. Existují různé metody:
- Ruční ohýbání – využívá mechanické nástroje, vhodné pro malé série a jednoduché úpravy.
- Ohýbání na trnu – používá se pro složitější profily, kde je třeba zachovat přesný tvar a eliminovat deformace.
- Valcování (rotační ohýbání) – profil se protahuje mezi válci, čímž se postupně ohýbá do požadovaného tvaru.
2. Ohýbání za tepla
U některých typů hliníkových slitin je nutné předehřát materiál, aby se snížila jeho tuhost a snáze se ohýbal. Tento proces se provádí v pecích nebo indukčním ohřevem a umožňuje přesnější tvarování bez praskání materiálu.
3. Hydroformování
Tato moderní technologie využívá tlak tekutiny k ohýbání profilů. Je ideální pro složité a tenkostěnné profily, u nichž je důležitá vysoká přesnost a zachování pevnosti materiálu.
Závěr
Ohýbání hliníkových profilů je zásadní proces při jejich zpracování, který umožňuje jejich široké využití v různých průmyslových odvětvích. Správná volba metody a důraz na detaily zajistí kvalitní výsledek bez deformací a ztráty pevnosti materiálu. Ať už jde o ruční ohýbání, rotační válcování nebo moderní hydroformování, každá technika má své místo v závislosti na požadavcích projektu.
